Mince byly stříbrné a zlaté a později k nim byly vydávány papírové cerifikáty. Za Rakouska-Uherska existovaly tzv. "bankocetle", papírové Guldeny, které byly potvrzením banky a umožňovaly výměnu bankocetlí za určitý počet zlatých mincí. Podobně tomu bylo ve Spojených Státech. Monetární systém USA v 19.století byl spojen se stříbrem a zlatem. Papírové dolary bylo možno vyměnit za vyznačené množství zlata nebo stříbra. Tak se vyvinul tzv. zlatý standard, kterým byly kryty papírové peníze až do začátku 20.století. Přes tento zlatý standard byly prováděny vzájemné konverze jednotlivých měn. Mezinárodní měnový systém vázaný na zlatý standard skončil 15.srpna 1971, kdy americká vláda rozhodla o zrušení vnější konvertibility dolaru ve zlato. Zánikem zlatého měnového standardu tak zanikl tzv. komoditní světový měnový standard. Tímto komoditním měnovým standardem bylo zlato, které mělo svoji vlastní hodnotu danou obchodováním na burzách.

Historie papírových peněz je plná omylů, chyb a katastrof. Francie získala první lekci za Francouzské revoluce, kdy zemi zaplavily papírové peníze, známé jako "assignáty" což následně vyústilo v katastrofu. Velká Británie se poučila z rozhodnutí britské vlády financovat válku proti Napoleonovi. Když v roce 1790 začala válka, britská vláda potřebovala finance a Bank of England tiskla bankovky a žadatelům směňovala vydané bankovky za zlato ze zlatých rezerv. V roce 1797 klesly zlaté rezervy nebezpečně nízko a britská vláda vydala nařízení, kterým zakázala směnu zlata za vydané bankovky. V té době bylo vydáno bankovek za £9.7 milionů které byly kryty zlatem v rezervách v hodnotě pouze £1.1 milionů, tedy každá bankovka měla ve skutečnosti 9x menší hodnotu než na ní bylo natištěno. V roce 1814 kdy se válka blížila ke konci, bylo již vydáno bankovek za £28.4 milionů které byly kryty zlatem v hodnotě pouze £2.2 milionů. Hodnota každé bankovky tak na konci války byla 14x nižší než na ní bylo uvedeno.

Dnešní měny, vyjádřené papírovými bankovkami již nejsou vázány na zlato a jsou to nekonvertibilní, ničím nekryté peníze. Považují se více či méně jen jako prostředek pro směnu, jejich hodnota je taková jakou vláda řekne a spíše jakou důvěru mají držitelé peněz ve vládu té země, která papírové peníze vydává.... V momentě kdy dojde k poklesu důvěry ve vládu té země, která bankovky vydala, ať již z jakéhokoliv důvodu, pak hodnota měny klesá. Čím nižší důvěra ve vládu, tím nižší hodnota papírových peněz. Je třeba mít stále na paměti, že rozhodneme-li se držet peníze určité země, znamená to, že vyjadřujeme důvěru ve vládu a v ekonomiku té země, jejíž peníze držíme.