Nominální hodnota

je hodnota, která je natištěna na bankovce nebo vyražena na minci. Tuto hodnotu určil vydavatel peněz, respektive vláda země, která pustila peníze do oběhu. Nominální hodnota se vyznačuje tou zvláštostí, že může být vládou země kdykoliv anulována. Jednoduše tak, že pokud to vláda uzná za účelné, prohlásí určité konkrétní bankovky nebo mince za neplatné, tedy s nulovou nominální hodnotou.

Výrobní hodnota

představuje náklady vynaložené na vytištění bankovky nebo vyražení mince. Přirozeně výrobní hodnota bankovky nebo mince je mnohem menší než její nominální hodnota. Pokud například při inflaci dochází ke znehodnocení měny, jsou kvalitně tištěné bankovky nahražovány méně kvalitními, levnějšími tisky. Mince malých nomináních hodnot jsou stahovány z oběhu, protože hodnota kovu pak bývá větší než nominální hodnota vyražená na minci. Například v Německu v letech 1920 až 1923 se měna znehodnocovala tak rychle, že vláda v roce 1923 tiskla bankovky na novinový papír a to pouze jednostranně, protože náklady na vytištění přesahovaly nominální hodnotu na bankovkách uvedenou. Zatímco v roce 1920 byla obvyklá bankovka 100 Marek, v roce 1922 to bylo již 10,000 Marek a o rok později, v roce 1923 byla obvyklá nominální hodnota bankovek uváděná již v miliardách marek. V případě mincí si stačí vzpomenout na československé, respektive české 5ti a 10ti haléřové mince.

Směnná hodnota

je to hodnota za jakou může být měna směňována za jinou měnu. Tato směnná hodnota se stanovuje velmi vágně, právě proto, že v současném světě neexistuje žádný střed, k němuž lze jednotlivé měny vztáhnout. Směnná hodnota je tak spíše nástrojem politické moci vlád jednotlivých zemí než reálným ukazatelem hodnoty měny.

Obchodní hodnota

je hodnota peněz, tedy bankovek a mincí pokud s nimi obchodujeme jako se zbožím. Obchodní hodnota bývá dosti odlišná od nominální hodnoty a závisí na kvalitě peněz a jejich dostupnosti. V zásadě obchodní hodnota roste s časem a s klesajícím množstvím peněz na trhu bez ohledu na jejich nominální nebo směnnou hodnotu. Obchodní hodnota může být také odvozena od hodnoty materiálu použitého pro výrobu bankovek nebo mincí. Příkladem může být bankovka České republiky z roku 1994 s nominální hodnotou Kč 20. Tato bankovka je stále platná, její směnná hodnota vůči jiným měnám je stanovena denním kurzem, avšak obchodní hodnota nepoškozené bankovky je ve skutečnosti asi 3-5-krát vyšší než její nominální hodnota. Důvodem je její velmi omezené množství na trhu.

Při používání peněz určité měny je vždy třeba zamýšlet se také nad jejich směnnou případně i obchodní hodnotou. Při používání měny je třeba mít stále na paměti, že na směnnou hodnotu měny působí celá řada vlivů, zejména politických rozhodnutí, které mají málokdy co společného s ekonomickou realitou.